Významná místa

PAMÁTKY ve Tvrdonicích

kostel sv. Mikuláše, poprvé připomínaný v roce 1673. Jeho špatný stav v roce 1844 vedl ke snesení klenby hlavní lodi a k jejímu provizornímu zakrytí. Závažné trhliny se projevily roku 1854 v presbytáři, byly však nepříliš kvalitně opraveny, kostel proto chátral dál, až byl v roce 1874 úředně uzavřen a posléze roku 1879 zbořen. Již v roce 1842 měla lichtenštejnská stavební kancelář připraveny plány nového kostela, signované pouze jménem Hauser, což byl patrně stavební mistr působící na břeclavském a valtickém panství, nepatřil však ke členům knížecí stavební kanceláře. Tento záměr ve stylu pozdního klasicismu se ale neuskutečnil, neboť farníci nechtěli přispět ani ruční, ani potažní prací. Teprve v letech 1881-1884 byl postaven nový kostel v historizujícím novogotickém stylu podle projektu z roku 1878. Rovněž tato stavba trpěla svou polohou ve svahu a pro četné trhliny byla v roce 1939 zbořena. Na jejím místě je dnes park. Plány na nový kostel v historizujícím novogotickém stylu vyhotovil v roce 1934 Ing. Karel Förster, jeho záměr se však neuskutečnil. Stavebníci dali přednost neeklektickému pojetí brněnského architekta Vladimíra Richtera, podle jehož projektu byla v letech 1940–1941 postavena trojlodní bazi-lika, pojednávající historizující prvky modernějším způsobem. Kromě projektanta stavební plány signo-val Jan Poláček, předseda Kostelního konkurenční-ho výboru v Tvrdonicích, dále architekt Ferdinand Špidla a Ing. Otmar Svoboda ze stavební firmy. Nový chrám byl umístěn na rovině za hranou říční terasy řek Moravy a Kyjovky, na někdejším pastvisku zvaném Trávníky. Ze zbořeného kostela byla do nového tympanonu přenesena mozaika s vyobraze-ním Krista Spasitele a adorujících Podlužáků. Patro-nát nad stavbou převzal kníže Alois z Lichtenštejna, což s sebou neslo povinnost hradit třetinu nákladů na příští nutné opravy. Historické změny po druhé světové válce vedly ke zrušení tohoto patronátu, což způsobilo nemalé starosti Kostelnímu konkurenč-nímu výboru v Tvrdonicích, který pak jen obtížně shromažďoval peníze na opravu válkou poškozené-ho kostela a sousední fary.

Boží muka stojí pod vzrostlou lípou na křižovatce u kostela a ukazují cestu k Týnci. Architektonicky nepříliš složitá cihelná stavba stojí na trojúhelníkové odstupňované základně se šmolkově modrou podrovnávkou. Jednoduchá římsa ji dělí na dvě poloviny. V té dolní je na každé straně mělká pravoúhlá vpadlina, nad níž je malovaný podlužácký ornament s ústředním motivem granátového jablka. Hor-ní polovina božích muk je na každé straně členěna hlubšími pravoúhlými nikami s ujmutými horními rohy. I ony jsou lemovány názední malbou, která je v tomto případě rozvinuta na větší ploše, což svědčí o významnějším postavení horních nik i o maléreččině přirozeném citu pro míru. Niky zdobí olejomalby na plechu. Jednotlivé obrazy znázorňují Pannu Marii Šaštínskou (Pieta), sv. Floriána a sv. Vendelína. Ve spodní nice pod obrazem Piety je osazena skleněná destička s letopočtem L. P. 1760. Boží muka jsou za-střešena trojbokou střechou, krytou bobrovkou, v jejímž vrcholu je dvouramenný kříž.

Barokní trojboká boží muka postavili na vlastní náklady v roce 1760 tvrdoničtí obyvatelé jako poděkování za přečkání morové nákazy. Boží muka dnes stojí uprostřed obce, avšak ještě počátkem 20. století se nacházela na jejím okraji a za nimi se rozkládalo obecní pastvisko Trávníky. Když se ještě ve Tvrdonicích provozovala rovinná pastva, rozdělovali u nich obecní pastýři – kravák a junák – dobytek na krávy a jalovinu, neboť dále je na pastvu hnali odděleně. Tím lze vysvětlit vyobrazení sv. Vendelína, ochránce dobytka a patrona pasáků, v jedné z nik. Sv. Florián měl odvrátit požáry a Panna Maria Šaštínská v další nice připomíná nedaleké oblíbené poutní místo.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na návsi před domem čp. 19 v kovové ohrádce. Světec je vysekán z mušlového vápence, je vyobrazen v podživotní velikosti v obvyklém kanovnickém rouchu (alba, rocheta, klerika, kanovnická pláštěnka – mozetta a jako pokrývka hlavy biret), stojí na čtvercovém plintu, na jehož čelní straně je zbytek růžice z držadla lucerny. Sv. Jan si oběma rukama tiskne křížem šikmo přes prsa velký kříž s Kristovým tělem. Kolem hlavy s biretem se klene obroučka s pěti hvězdami. Postoj i výraz tváře je klidný, dynamičnost soše dodává zvlněný okraj roucha. Hranolový podstavec, na němž je socha umístěna, je z pískovce, má pro-filovanou patku a profilovanou římsovou desku. Na čelní straně podstavce je ve vpadlém rámu, půlkruhově završeném, rytý kříž a nápis: "Svatý Jene NEPOMUCKÝ oroduj za nás!

Lípa s obrázkem u cesty do Kostic. Památná lípa roste nad „Účkama“ na hranici tvrdonického a kostického katastru. Na jejím kmeni je pověšena dřevěná skříňka s barvotiskovým obrázkem Krista a pod ní jsou napodobeniny hřebů, kterými byl Kristus přibit na kříž. Údajně byly přivezeny přímo z Jeruzaléma. Původně byl obrázek na dřevěném sloupku, avšak v 2. polovině 20. století byl nový obrázek umístěn přímo na kmen lípy. A v koruně lípy si hrávali chlapci z nedalekých domů, protože z ní byl nádherný výhled na „Účky“ a na Malé Karpaty. Své oblíbené větve si hoši označili monogramem. Toto místo na hranici dvou katastrů mělo ve své době rituální význam, protože právě zde vítali občané, kteří zůstali doma, v čele s farářem a korouhví své spoluobčany vracející se z pouti do Mariatálu (Marijánka u Stupavy).

Kromě uvedených sakrálních památek je na katastru Tvrdonic roztroušeno několik soch světců a na dvacet křížů. 

Zdroj článku : (z knihy Tvrdonice, autor článku Jitka Matuszková)

Více o památkách Tvrdonic najdete v článku Zde Typ: PDF dokument, Velikost: 283.09 kB

Národopisný areál je v majetku obce Tvrdonice, která si váží tohoto dědictví předešlých generací, pečlivě se o něj stará, udržuje ho a doplňuje. V posledních letech bylo zastřešeno jeviště, vybudováno nové hlediště s lavicemi, jehož část je také zastřešena. V celém areálu pravidelně dochází k rekultivaci a doplňování zeleně. V samotné chalupě se uskutečnila rekonstrukce kuchyně, výměna oken a byla zde vybudována obřadní síň obce. Chalupa i areál jsou využívány nejen obcí, ale i ostatními zájemci k pořádání koncertů všech hudebních žánrů i dalších společenských akcí pro veřejnost i soukromého rázu.

Především cizí návštěvníci oceňují nejen při slavnos-tech tento překrásný kout naší obce, stavební uspořádání, udržovanou zeleň, rybník a jeho okolí.

Více o Národopisném areálu najdete v článku Zde Typ: PDF dokument, Velikost: 149.03 kB